Nástraha nebo návnada, kdo se v tom má vyznat? Aktuality

Jako nástrahu lze opravdu použít téměř cokoliv. Kdybychom se měli pokusit vyjmenovat vše,

čím se při troše fantazie dá přemluvit ryba k záběru, asi by nám nezbylo v tomto měsíčníku mnoho místa pro ostatní články. Takže si dnes řekneme jen to nejzákladnější dělení. Nástrahy mohou být živočišného nebo rostlinného původu a taky umělé. Mezi ty rostlinné patří například celá řada zemědělských produktů, jako je například kukuřice, boby, hrách, brambory, pšenice a další, nebo výrobky z nich, jako jsou různé pelety, těsta, extrudy, boilie apod. Těchto výrobků je opravdu nepřeberné množství. A jak si nejlépe vybrat? Není to opravdu jednoduché. Ale co by na jaře nemělo chybět ve výbavě každého rybaře je obyčejný, nejlépe máslový rohlík. Výborné je mít k němu rybářské kleště, protože právě kleštěmi vyrobená kulička je pro ryby nebezpečně lákavou nástrahou. lovit se dá taky na ovoce, švestky, meruňky nebo salát. na tyto nástrahy lovíme například amury. Na řece se dají použít i třešně, protože má moc rád tloušť.

Živočišné nástrahy jsou také velmi rozmanité. Patří do této kategorie různí bezobratlí živočichové.

Jen druhů žížal je hned několik, například červení „hnojáci“, takzvané „kameňáčky“, rousnice, nebo kupované dendrobény. Vhodné jsou i různé druhy larev, patentky, to jsou larvy velkých pakomárů a ryby je doslova milují, různé druhy červů apod. A ještě jedna zajímavost k žížalám. Norská vláda si před lety nechala od skupiny vědců vypracovat odbornou studii, zda žížala cítí při nabodnutí na háček bolest. Výsledek práce vědců norské rybaře potěšil, žížala prý téměř nic necítí a norští rybáři na ně mohou lovit vesele dál.

Umělých nástrah je také veliké množství. Většinou mají jedno společné, snaží se něco napodobit, červa, žížalu, malou rybičku, mušku, larvu, lučního koníka, ale taky třeba malou myš.

Návnada, jak jsme si řekli v úvodu je to čím chceme ryby přilákat k místu, kde lovíme. většinou se jedná o navlhčené směsy různých, upravených zemědělských produktů, ale o tom zase někdy příště.